Docela by mě zajímalo, jaký by bylo s tebou diskutovat naživo, přestože bychom se asi neshodli…

Na psanou

p.s.: Tomáš Petrželka je mý opravdový jméno, jen jsem ho tak ze zvědavosti prohnal googlem a narazil na tvý články, to mě přimělo k reakci:)

A nakonec bych se tě zeptal na pár věcí, na který nemusíš odpovídat přímo tady na fóru (ostatně nemusíš odpovídat vůbec, jestli nechceš, jen sem píšu svůj názor, protože mě to celý docela zaujalo), ale bylo by super kdyby sis „sáhl do svědomí“ a odpověděl na ně sobě a to CO NEJUPŘÍMNĚJI.
Není za tvým publikováním tady spíš určitá touha zviditelnit se?
Nejsi spíš v hloubi duše rád, že můžeš na globalizaci nadávat?
Sám se chováš ukázkově, nic by sis nemohl vytknout, co se spotřeby a marketingového ovlivnění týče?
Co konkrétně děláš pro to, abys změnil to, co kritizuješ? (opomeň prosím svou publikaci zde, ta je totiž podle mého názoru napsaná spíš tak, že by člověku navodila depku a/nebo naštvání, ale sama o sobě nic neřeší, jen kritizuje)

Na závěr bych chtěl zdůraznit, abys tohle nebral jako nějakej osobní útok, má to být věcná kritika. Popravdě to ve mně docela rozbouřilo emoce, když jsem si tvůj článek četl, ale n

V zásadě souhlasím s celou řadou tvých argumentů ohledně toho, že současná spotřební společnost, globalizace, marketing a další věci jsou špatné. V tomto momentě ještě nebudu zmiňovat to jsou zároveň velmi dobré (jako všechno). Chtěl bych ovšem poukázat na to, že celý tvůj text vyznívá jaksi „naštvaně“, je tam velký množství citově zabarvených slov, pro mě jsou v tom emoce, ironie, cynismus (hlavně žádné zbytečné emoce).
Říkám si, proč to tam je? Profík by přišel s fakty a daty a celý by to zpracoval daleko víc nestranně. Kdyby byl ten profík navíc chytrý, tak by nebyl naštvaný, ale dobře by

Připadne mi, že chceš být ten, kdo „vidí to, co očím ostatních zůstává skryto“. Troufnul bych si tipnout, že vidíš sám sebe jako člověka chytřejšího, než ostatní a že si na tom do jisté míry (ať už vědomě nebo podvědomě) zakládáš, že se na tuhle svou část identifikuješ, seš na ni pyšnej.
Nadáváním na globalizaci (a spotřební chování a marketingový kampaně) si dodáváš punc inteligence, která tě činí originálním a viditelným. Nadávání na globalizaci je ale podle mě takovej snadnej cíl. Každej středoškolák, který si o tom něco přečte, je schopen na ni nadávat tímhle stylem. Nadává na ni každej druhej člověk, možná ne tak komplexně (protože si o tom nepřečetli tolik, co ty), ale rozhodně to dělá. Ona komplexnost, se kterou popisuješ výrobní toky a „cestu rajčete“ atd. vypadá na první pohled opravdu fundovaně, ale řekni mi – myslíš, že kdyby se to všechno nevyplatilo, tak že by to ty firmy dělaly? Vyplatí se to jak nám, tak jim. Když to zjednoduším, tak některá zem